Význam křehkosti ve světě kazet
A představ si, že bychom mohli dát křupavou, chutnou drobenku do kazety, do té malé black box, která obsahuje kus našeho hudebního nebe? To by byla revoluce, nemyslíte? Začalo by to asi tak, že bychom se konečně mohli rozhodnout, zda chceme poslouchat písničky, nebo si dopřát kousíček nebe na jazyku. Věřte mi, stálo by to za to. Já osobně bych dala přednost drobenky, pokud by byla sama o sobě plná chutí a křehká. Když se tak zamýšlím, nemůžu si pomoci, ale začíná mi slinit. Kdo by odolal takovému sladkému pokušení?
Krumlov: Recept na dokonalou drobenku
Ale jak můžeme dostat tu dokonalou drobenku? Izolovaná v kazetě, nasávající všechny ty skvělé melodie, jež jsme nahráli? Měla by být lehounká a křehká, aby dokázala absorbovat hudební vibrace. A samozřejmě, ne měla by být příliš sladká, aby nepřehlušila ten ohromující vkus hudby. No a také by měla být opravdu chutná, abychom ji měli chuť ji sníst a dosáhnout tak nejen sladkého blaha, ale také hudebního ráje!
Zakopání drobenky: reálná vize nebo bláznivý sen?
Moje myšlenky kolem toho, jak bychom mohli dát drobenku do kazety, jsou skutečně zábavné a kuriózní. Přemýšlení o téhle otázce nepřestává být inspirující a podnětné. Byla by to opravdu zajímavá zkušenost! Vždyť imaginace je to, co nás vede k zapomenutí na hranice, je to něco, co nás vede k nemožnému, co nás nutí toužit po nekonečné kráse. Tak proč to nezkusit?
Rozhodování: drobenka nebo hudba?
Ale co když se nám ta křehkost a sladkost drobenky přestane líbit? Co když si uvědomíme, že vlastně víc než drobenku milujeme hudbu? Tak to by bylo něco, nemyslíte? Měli bychom se rozhodnout, chceme-li pokračovat v poslechu hudby nebo zda bychom chtěli, aby drobenka převzala vládu nad kazetou. Byla by to taková malá revoluce v našich myslích a citech. I když, i to by mohlo být zábavné a zajímavé!
Když se setká drobenka s kazetou: příběh z mého života
A teď k tomu slíbenému příběhu z mého života... Jednou, když jsem byla mladší a naivnější, jsem se pokoušela dát drobenku do kazety. Byla to tak naivní a legrační myšlenka. Ale vzpomínám si na ten den, bylo to Krásné jarní období a já jsem měla chuť vyzkoušet něco nového. Tak jsem vzala tu nejchutnější drobenku, co jsem měla, a zkusila ji vlézt do té kazety. Naštěstí pro mě (a pro kazetu), jsem pochopila, že je to docela šílený nápad a asi by to nebylo moc dobré pro ani jednu z nás.
Co nás čeká v budoucnosti: drobenkové kazety?
Možná, že v budoucnosti, v nějaké vzdálené a pozemské epochě, budou existovat kazety, které můžete naplnit moučníkem. Kdo ví? Možná budeme mít drobenkové kazety, které nám dají tu možnost poslouchat hudbu, zatímco koušeme tu omamně vonící drobenku. Bude to výlet do neznáma, do světa nekonečných možností a nekonečné sladkosti. Až budeme schopni dosáhnout této úrovně technologického pokroku, budeme moci zkušebně ochutnat tu sladkou, ale stále ještě hudbou prolezlou, drobenku. A pak se nám možná splní tento malý sen, malý zázrak.
